Cílem každého dlužníka by samozřejmě měly být co možná nejnižší náklady na jeho dluh. Hypoteční dlužník není v tomto případě výjimkou. Podívejme se tedy, jaké možnosti mu v tomto případě poskytuje tzv. refinancování hypotéky.
Co si pod refinancováním hypoték vlastně představit?
Dříve než se pustíme do líčení toho, kdy a komu se refinancování vyplatí, musíme se nejprve podívat, oč vlastně jde. Na začátku je hypoteční úvěr a dlužník, kterému se zdá, že by mohl splácet a ve výsledku i splatit výrazně méně. Hledá tedy způsoby, jak na to. Vyhlédne si tedy v jiné bance hypotéku, která refinancování staré hypotéky umožňuje a zároveň poskytuje lepší podmínky splácení, především nižší úrokovou míru při zachování doby splatnosti. Nová banka, se kterou novou hypotéku uzavře, pak předčasně splatí jeho stávající hypotéku a poskytne mu novou s lepšími podmínkami. Dlužník tak začíná splácet jiné bance, ovšem za výhodnějších podmínek.
Kdy se pustit do refinancování?
Ne vždy se však refinancování hypotéky vyplatí. V drtivé většině případů je refinancování hypotečního úvěru nevýhodné před doběhnutím doby fixace hypotéky. Náklady na splacení starého úvěru jsou totiž zpravidla příliš vysoké a převýší výhody nové hypotéky. I když doběhla doba fixace, je nutné vážit, zda se refinancování skutečně vyplatí. Zpravidla s ním totiž souvisí řada nákladů. Tak například je třeba určitě počítat s tisícikorunovým poplatkem na katastrálním úřadě za změnu v zástavním právu k nemovitosti. Stejně tak si řada bank účtuje poplatek za vyřízení hypotéky. V neposlední řadě je třeba ověřit, zda není nižší úrok vykoupen například poplatkem za vedení úvěru.
Refinancování je rovněž nutné řešit s předstihem. Souvisí s ním totiž mnoho kroků, které byste s blížícím se koncem fixace nemuseli stihnout. O refinancování se tedy začněte zajímat minimálně měsíc před koncem fixace stávající hypotéky. Jinak by se dost dobře mohlo stát, že tuto možnost lidově řečeno prošvihnete.
Čtěte i další články související s tímto tématem